Pokud jste ještě nečetli předchozí díly naší kuriózní cesty transsibiřskou magistrálou, tak na mrkněte na:

první díl o Rusku ZDE

druhý díl o Mongolsku ZDE

třetí díl o Pekingu a Velké čínské zdi  ZDE

čtvrtý díl o Xi´anu a Terakotové armádě  ZDE

A naše dlouhá cesta jde pomalu do finále… z Xi´anu jedeme opět nočním vlakem do Šanghaje, na kterou jsem se moooc těšila a dokonce překonala má očekávání. V Šanghaji jsme měli opět problém s hledáním hotelu. Navigace opět ukazovala úplně špatnou polohu (v číně nám prostě navigace moc nefungovala) ani policie ani taxikář nevěděl, kde náš hotel je… Byl to 3 hvězdičkový hotel, ALE, když jsme asi po 2 hodinách konečně objevili, kde ten hotel je, tak jsme z něj zase rychle odešli… 3 hvězdičky v číně nejsou jen tak ledajaké hvězdičky… hotel vypadal spíš, jako „místo činu“, všude šmouhy (asi krve), ze stropu na recepci kapala voda, hnusný smrad atd… Takže jsme se rozhodli jít hledat náhradní bydlení. Vzhledem k tomu, že jsme byli unavení z dlouhé cesty i z dlouhého hledání původního hotelu, tak jsme šli do prvního slušného hotelu, který jsme potkali – byl to 4 hvězdičkový, ale ta kvalita opravdu odpovídala i našim evropským standardům. Plácli jsme se přes kapsu, za noc chtěli 2500 Kč, ale nakonec to za to stálo, protože jsme měli super ubytování, relativně blízko centra a se skvělými snídaněmi :-)

Na Šanghaji je velmi zajímavé, že se v tomto městě mísí moderní architektura s tou původní starou…

Zavítali jsme samozřejmě na Pudong, místo všech velkých šanghajských mrakodrapů :-)

Pak jsme zavítali do starého města (Nanshi), kde byly typicky čínsky zdobené budovy…

Na této fotce níže je trošku vidět, jak v mlze prosvítá mrakodrap… takhle blízko je tam propojená stará s moderní architekturou…

Ve starém městě byla spousta obchůdků a opět miliony lidí…

Když jsme šli dál, tak nedaleko od té bohaté části města je chudá část…

Je až neuvěřitelné, jak je toto město rozmanité…

I procházky o půlnoci byly plné lidí na ulicích…

Zajímavé je zde i vrstvení města – silnice, most pro pěší, silnice…

A v Šanghaji mají také kuriozitu, vlak na magnetickém „polštáři“ – Maglev, jeden z nejrychlejších vlaků na světě… no to jsme si nemohli nechat ujít :-)

A jelikož jsme v Číně, tak jsme samozřejmě vyrazili i na trošku nákupů… To byla opět zajímavá zkušenost, protože jsme došli i do mega obchodního centra, kde bylo tisíce prodejců v mnohapatrovém domě… Všude na nás pokřikovali, chtěli, abychom si něco koupili a bylo téměř nemožné se v klidu procházet obchody aniž by nás někdo „neotravoval“. Také jsme zde viděli šílenost, že ti prodejci opravdu v tom obchodě „bydlí“ – děti si tam hrají na zemi mezi regály – své potřeby chodí vykonat před vchod obchodního centra do igelitového pytlíku… no prostě příšerný… Příště až si budete objednávat něco z Číny, myslete na to, že to může být i od některého z těchto obchodníků, kteří jsou „otroky“ své práce.

Náš poslední večer v Šanghaji jsme si užili pokocháním se měnícími se barvičkami mrakodrapů… bylo to takové sci-fi v přímém přenosu :-)

Čína byla velmi zajímavá, ale přinesla nám spoustu chvil, kdy jsme si říkali, že do Číny už nikdy… Spousta historických památek a přírody bylo skvělé vidět, ale život v Číně je pro běžné obyvatele dost šílený… Velká chudoba tam číhala z mnoha míst a lidé tam opravdu nejsou „volní“…

Ze Šanghaje jsme jeli opět vlakem do Pekingu, kde jsme nasedli na letadlo a letěli přes Rusko zpět do Prahy.

Ve výsledku to byla skvělá dovolená, plná nezapomenutelných zážitků a vřele tuto cestu doporučuji všem :-)